My a čas
My a čas
Čas, dneska nedostatkové zboží.
Každý ho máme nějak vyměřený, každý máme jinak plné své přesýpací hodiny. Každou vteřinu spadne jedno zrnko.
Teď, teď, teď.
Položili jste si někdy otázku, jestli čas, který běží využívám tak jak je mi příjemné? Dělám to, co mám? Znám se?
Nikdy nevíme, kdy nám spadne poslední zrníčko. A kdybychom to věděli, chovali bychom se jinak?
Jsem ve svém životě autentická? Jsem to já, sama za sebe, nebo někoho kopíruju a tím ztrácím drahocenný čas? Dělám něco pro peníze, nebo mě to co dělám baví a naplňuje, dělám to ze srdce?
Cítím se po práci unavená, nebo nabitá a plná energie?
Cítím se ráno tak, že se těším na nový den?
O čem většinu času přemýšlím, o nových inspirativních věcech, nebo neustále přemítám stále stejné myšlenky?
Cítím se jako že já jsem zodpovědná za svůj život tak jak si ho tvořím?
To všechno jsou otázky, které by člověk měl sám za sebe řešit a velmi často si je pokládat.
Ho oponopono nám vymete hlavu tak, že nás už ani nenapadne přemýšlet o něčem, co není naše. Nenechá nás ztrácet čas.
Ale – musíme chtít. O tom to je, rozhodnout se.
Musíme přestat kopírovat druhé, musíme přestat hodnotit druhé, musíme přestat závidět druhým, musíme se věnovat sobě a jen sobě a přede všemi dát sobě přednost, protože pak jsme silní pro druhé.
Začít je těžké, ale po malých kousíčkách a malých úspěších je to nakonec velká věc.
Kdo by chtěl začít, jsem k dispozici. Naučím vás základy, základní pochopení, a pak už můžete pokračovat sami, kdykoliv, kdekoliv.
Neslibuju, že něco udělám za vás, neslibuju, že budu vědět, jak se cítíte, neslibuju, že pochopím vaší situaci, ale mohu slíbit, že vás naučím techniku, díky které VY pochopíte kdo jste VY.
A o to tu jde, jde o to neztrácet čas tím, že žijete někoho jiného.
Já jsem si zakoupila malé přesýpací hodiny na krk, abych si neustále připomínala, že můj čas je můj život.
Že já jsem tahle chvíle.
Martina